Důchodová reforma

Důchodová reforma je nutná především z důvodů demografického vývoje. Odborníci z Přírodovědecké fakulty UK spočítali, že v roce 2065 vzroste průměrný věk z dnešních méně než 40 let na 48 let. Občanů starších 65 let bude v celé populaci okolo 30% oproti dnešním 14%. V současném principu průběžného systému financování se důchody vyplácejí z důchodového pojištění placeného zaměstnanci. Z toho vyplývají dvě skutečnosti, které zásadně hovoří pro důchodovou reformu, neboť za prvé budou ubývat ekonomicky aktivní osoby (populace stárne) z důvodu nižší porodnosti a tím v systému bude méně peněz. Za druhé dochází k prodlužování průměrné délky života, čímž se zvyšují náklady na jednoho důchodce.

Při zachování současného průběžného financování systému by podle propočtů byl odchod do důchodu zvýšen na 69 let a penze by se snížila na 32% v poměru k průměrné hrubé mzdě.

Důchodová reforma obsahuje několik zásadních změn. Zde jsou.

  1. Důchodová reforma přináší tzv. druhý pilíř. To znamená, že občané mohou z 28% hrubé mzdy, kterou odvádějí na sociální pojištění, přesměrovat 3% na svůj účet u soukromých penzijních ústavů. Ovšem za podmínky, že 2% na účet pošlou ze svého. Účast na druhém pilíři důchodové reformy bude dobrovolný, ale nevratný. Přihlásit se mohou občané do 35

    let věku a starší do konce roku 2012. Současných penzistů se druhý pilíř netýká. Důchod z prvního státního průběžně financovaného pilíře penzistům v každém případě zůstane.

  1. Existovat budou čtyři druhy fondů – fond státních dluhopisů, konzervativní, vyvážený a dynamický. Majetek penzijních společností a vklady střadatelů budou odděleni, aby se lidé o své úspory nepřišli. Míra rizika je totiž například větší u dynamického fondu než u státních dluhopisů.
  2. O výplatě naspořené částky se po dosažení důchodového věku může každý rozhodnout sám. Buď si nechá naspořenou částku vyplácet průběžně jako doživotní důchod až do své smrti, nebo využije doživotní penzi s pozůstalostní na tři roky. Třetí možnosti je nechat si vyplácet důchod po dobu 20 let. Zemře-li osoba před touto dobou, připadne zbytek naspořených prostředků zákonným dědicům. Jestliže penzista 20 let přežije, musí se spolehnout na státní důchod nebo rodinu.
  3. Důchodová reforma počítá také se změnami v důchodovém připojištění. Do transformovaných fondů budou převedeni nynější účastnící penzijního připojištění. Noví zájemci budou moci vstoupit pouze do tzv. účastnických fondů, které ale nabízejí větší možnost investování, ovšem za cenu většího rizika ztráty naspořených peněz.

    Maximální výše státního příspěvku na penzijní připojištění se zvedne ze současných 1800 korun na 2760 korun. Pokud si občan bude spořit 300 korun měsíčně dostane od státu 90 příspěvek. Nad 300 korun obdrží stejnou částku a navíc 20% ze měsíční spořené částky.